inkarnační kříž

Brány, ve kterých se v mapě designu nachází Slunce a Země (horní dvě čísla červeném a černém sloupci po stranách mapy), představují hlavní témata našeho života. Společně vypráví příběh životního poslání, záměru našeho života a způsobu jeho projevu ve vnějším světě. Na mapě níže to jsou vledo nahoře 34 a 20, vpravo nahoře 55 a 59. 

Slunce představuje ústřední životní téma; to, kde záříme; záměr, se kterým jsme přišli na svět. Země (která se v mandale nachází naproti Slunci) představuje rovnováhu a uzemnění; to co nám umožní náš záměr zhmotnit, materializovat.

Slunce a Země v našem designu tvoří 70 % toho, kým jsme. Tato kombinace se nazývá Inkarnační kříž a určuje naše životní poslání, záměr našeho života a jeho uzemnění.

Náš inkarnační kříž, naše životní poslání, naplňujeme ve chvíli, kdy jsme dostatečně v souladu sami se sebou. Ve chvíli, kdy se mysl stále více integruje s tělem do jednoho celku, neboli kdy jsme v harmonii s naším profilem. Popis vašeho kříže vám jej nepomůže žít, ale může vám pomoci rozpoznat, zda jej žijete.

Záznam webináře na téma Inkarnačního kříže můžete shlédnout zde (41 min).

Popis jednotlivých bran vašeho Inkarnačního kříže si můžete přečíst zde.

Čtyřdenní seminář na téma Inkarnačního kříže se jmenuje ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ. Můžete se velmi podrobně seznámit a více propojit s vaším posláním. Pořádám jednou ročně v létě -  více zde

o řádu přírody a mentálních vzorcích

15.8. 2023

Poslední dobou jsem si čím dál méně jistý různými mentálními koncepty a můj způsob sledování i vyhodnocování světa se mění. Vede mě to k tomu, abych se ještě víc opíral o svoji životní sílu, a vnímal, s čím se chce propojit. (To, čemu se v Human designu říká „vnitřní autorita“.)

Prožívám to intenzivně jak v osobním, tak v profesním životě.  Když mluvím o Human designu, nebo přímo o něčí mapě, a říkám věci, které říkám již léta, zkoumám při tom, jak moc jsem s tím propojený a zda to jde skutečně ze mě. Občas zapochybuji o přesnosti či hodnotě svého prohlášení a hledám lepší způsob, jak to říct, případně zda to vůbec říkat.

Sleduji také, že v tom procesu nejsem sám. Že tato doba už nesnese nic jiného než pravdivost ve vztahu k sobě a k okolnímu světu. Duchovní učitelé, mentální koncepty a nejrůznější techniky přestávají sloužit. Byly funkční a potřebné v době svého vzniku, ale my teď potřebujeme jít dál a nebýt ve vleku naší mysli. Jeden z jejích triků je i přesvědčení, se kterým se často setkávám, že když něco ještě chvíli vydržíme, ještě na sobě zapracujeme a něco pochopíme, tak se dostaneme na novou úroveň vědomí – kde pak samozřejmě všechno půjde samo…

Atmosféra pěkně zhoustla a nejrůznější tlaky jsou velkými urychlovači růstu. Můžeme je ustát jen tak, že se pustíme svých mentálních zákopů a půjdeme s proudem života, bez ohledu na to, jak by co mělo být podle nás (naší mysli). Setrvačnost mysli je však obrovská a tento proces je dlouhodobý. Můžeme se proto cítit jako mezi dvěma světy – a ono to také tak je. To staré v nás ještě nezmizelo, a to nové ještě není plně přítomné.

Jednou z výzev je naučit se oddělovat náhled na svět z pohledu mysli a náhled na svět skrze tělo a naše skutečné (zdravé) já. Tyto pohledy se mohou mezi sebou opakovaně překlápět a někdy je výzvou udržet se v alespoň snesitelné emoční i fyzické pohodě (pro nás i pro okolí). A právě v tom nám může být naše tělo velkým pomocníkem!

Naše realita funguje podle zákonů Newtonovské a kvantové fyziky neboli zákonů přírody, či podle Božího řádu. Ať už tyto síly nazveme jakkoliv, na jejich fungování se můžeme doopravdy spolehnout. Veškeré utrpení plyne z toho, že jsme tyto zákony doposud nedokázali z naší stávající úrovně vědomí uvidět a žít.

Od určitého stupně poznání a porozumění sobě (a tím i světu) nemusíme trpět, to není součástí plánu Boha-přírody. Pokud se nám podaří začít používat mysl jako nástroj a oddělit ji od našeho pravého já, začneme tyto zákony následovat. Naše tělo je příroda, spojenec, který nikdy nelže. Dokáže s námi komunikovat prostřednictvím nejrůznějších vjemů a pomáhá nám vymanit se z nefunkčního nastavení. Jinými slovy, vymanit se z nadvlády mysli a mentálních konceptů, které vedou k nefunkčnímu jednání a zbytečnému utrpení či odporu. Jak ale na to? 🙂

Human design není založený na víře, ale na osobním experimentu. V praxi skvěle funguje, bez ohledu na jakoukoliv teorii, ale i ta teorie mi dává smysl. Jak je možné, že na nás má postavení planet v okamžiku narození tak velký vliv? Lidské tělo (dopravní prostředek) je naprogramované pomocí neutrin (částice přírodní povahy, které vznikají v jádru hvězd). Naše duše si zvolí takový dopravní prostředek, který jí bude formovat, aby zrála a naplnila své poslání v tomto životě. Tohle je příroda v přímém přenosu.

Dává mi smysl, že Human design přišel v době, kdy se procesy a vývoj na naší planetě začaly tak zrychlovat. Je to dokonalý nástroj pro navigaci v době, kdy je obtížné se vyznat v tom, co je skutečně „naše“ a kde jsme byli „indoktrinováni“ prostředím.

Moje vlastní změny ve vnímání mě opakovaně v průběhu posledních pár měsíců nutily k zamýšlení se nad tím, zda i HD není pouze koncept, a do jaké míry je aktuální a platný. Ale stále znovu se mi ukazuje, že se můžu s důvěrou opřít o svoji autoritu. Že naše vnitřní nastavení, tak jak je popisuje Human design, popisuje právě onen přírodní či Božský řád, se kterým díky tomu mohu být v souladu. A že nás naše autorita vždy dokonale navede k tomu dalšímu kroku na naší cestě. Přestože je možné Human design studovat jako vědní obor, vede především k přítomnosti a propojení se s inteligencí našeho těla. Tato vrozená moudrost nám pomáhá rozlišit koncepty mysli od naší pravdy a opravdovosti.

Pokud jste dočetli až sem, tak díky za pozornost 🙏 A pokud se chcete podívat, jak vypadá život podle přírodního řádu, doporučuji tento skvělý dokumentární seriál.

Jakub Střítezský

O MENTÁLNÍCH KONCEPTECH A ŘÁDU PŘÍRODY

15.8. 2023

Poslední dobou jsem si čím dál méně jistý různými mentálními koncepty a můj způsob sledování i vyhodnocování světa se mění. Vede mě to k tomu, abych se ještě víc opíral o svoji životní sílu, a vnímal, s čím se chce propojit. (To, čemu se v Human designu říká „vnitřní autorita“.)

Prožívám to intenzivně jak v osobním, tak v profesním životě.  Když mluvím o Human designu, nebo přímo o něčí mapě, a říkám věci, které říkám již léta, zkoumám při tom, jak moc jsem s tím propojený a zda to jde skutečně ze mě. Občas zapochybuji o přesnosti či hodnotě svého prohlášení a hledám lepší způsob, jak to říct, případně zda to vůbec říkat.

Sleduji také, že v tom procesu nejsem sám. Že tato doba už nesnese nic jiného než pravdivost ve vztahu k sobě a k okolnímu světu. Duchovní učitelé, mentální koncepty a nejrůznější techniky přestávají sloužit. Byly funkční a potřebné v době svého vzniku, ale my teď potřebujeme jít dál a nebýt ve vleku naší mysli. Jeden z jejích triků je i přesvědčení, se kterým se často setkávám, že když něco ještě chvíli vydržíme, ještě na sobě zapracujeme a něco pochopíme, tak se dostaneme na novou úroveň vědomí – kde pak samozřejmě všechno půjde samo…

Atmosféra pěkně zhoustla a nejrůznější tlaky jsou velkými urychlovači růstu. Můžeme je ustát jen tak, že se pustíme svých mentálních zákopů a půjdeme s proudem života, bez ohledu na to, jak by co mělo být podle nás (naší mysli). Setrvačnost mysli je však obrovská a tento proces je dlouhodobý. Můžeme se proto cítit jako mezi dvěma světy – a ono to také tak je. To staré v nás ještě nezmizelo, a to nové ještě není plně přítomné.

Jednou z výzev je naučit se oddělovat náhled na svět z pohledu mysli a náhled na svět skrze tělo a naše skutečné (zdravé) já. Tyto pohledy se mohou mezi sebou opakovaně překlápět a někdy je výzvou udržet se v alespoň snesitelné emoční i fyzické pohodě (pro nás i pro okolí). A právě v tom nám může být naše tělo velkým pomocníkem!

Naše realita funguje podle zákonů Newtonovské a kvantové fyziky neboli zákonů přírody, či podle Božího řádu. Ať už tyto síly nazveme jakkoliv, na jejich fungování se můžeme doopravdy spolehnout. Veškeré utrpení plyne z toho, že jsme tyto zákony doposud nedokázali z naší stávající úrovně vědomí uvidět a žít.

Od určitého stupně poznání a porozumění sobě (a tím i světu) nemusíme trpět, to není součástí plánu Boha-přírody. Pokud se nám podaří začít používat mysl jako nástroj a oddělit ji od našeho pravého já, začneme tyto zákony následovat. Naše tělo je příroda, spojenec, který nikdy nelže. Dokáže s námi komunikovat prostřednictvím nejrůznějších vjemů a pomáhá nám vymanit se z nefunkčního nastavení. Jinými slovy, vymanit se z nadvlády mysli a mentálních konceptů, které vedou k nefunkčnímu jednání a zbytečnému utrpení či odporu. Jak ale na to? 🙂

Human design není založený na víře, ale na osobním experimentu. V praxi skvěle funguje, bez ohledu na jakoukoliv teorii, ale i ta teorie mi dává smysl. Jak je možné, že na nás má postavení planet v okamžiku narození tak velký vliv? Lidské tělo (dopravní prostředek) je naprogramované pomocí neutrin (částice přírodní povahy, které vznikají v jádru hvězd). Naše duše si zvolí takový dopravní prostředek, který jí bude formovat, aby zrála a naplnila své poslání v tomto životě. Tohle je příroda v přímém přenosu.

Dává mi smysl, že Human design přišel v době, kdy se procesy a vývoj na naší planetě začaly tak zrychlovat. Je to dokonalý nástroj pro navigaci v době, kdy je obtížné se vyznat v tom, co je skutečně „naše“ a kde jsme byli „indoktrinováni“ prostředím.

Moje vlastní změny ve vnímání mě opakovaně v průběhu posledních pár měsíců nutily k zamýšlení se nad tím, zda i HD není pouze koncept, a do jaké míry je aktuální a platný. Ale stále znovu se mi ukazuje, že se můžu s důvěrou opřít o svoji autoritu. Že naše vnitřní nastavení, tak jak je popisuje Human design, popisuje právě onen přírodní či Božský řád, se kterým díky tomu mohu být v souladu. A že nás naše autorita vždy dokonale navede k tomu dalšímu kroku na naší cestě. Přestože je možné Human design studovat jako vědní obor, vede především k přítomnosti a propojení se s inteligencí našeho těla. Tato vrozená moudrost nám pomáhá rozlišit koncepty mysli od naší pravdy a opravdovosti.

Pokud jste dočetli až sem, tak díky za pozornost 🙏 A pokud se chcete podívat, jak vypadá život podle přírodního řádu, doporučuji tento skvělý dokumentární seriál.

Jakub Střítezský