Jakub Střítezský

Od mládí mě vnitřní kompas vede k cestám osobního rozvoje a prošel jsem mnoha semináři / výcviky. Postupně jsem pracoval jako marketingový manažer, organizátor akcí, barman (v Londýně), terapeut, rok jsem strávil v Indii a tři roky jsem učil angličtinu v mateřské školce na Taiwanu.

Od roku 2008 se profesionálně věnuji Human designu. Tento systém jsem jako první přinesl a začal šířit v ČR i SR. Semináře (včetně vzdělávacích kurzů) vedu již devět let – naživo i online, v češtině i v angličtině.

Baví mě zkoumat nové cesty a způsoby toho, jak překonat vlastní podmíněnosti a proměnit stíny ve zdroj osobní síly. Rád: se směju, cvičím tai-chi, čtu fantasy literaturu, píšu, hraju na hudební nástroje (džembe, ukulele...), koukám na západ slunce a jím dobré jídlo.

Můj příběh si můžete přečíst níže.

0
Let profesionálních zkušeností
0
Realizovaných seminářů
0
Účastníků seminářů
0
Osobních konzultací

Jakub Střítezský byl prvním - a až do roku 2015 jediným - profesionálem HD v Česku a na Slovensku, akreditovaným pro poskytování výkladů Human designu.

Zároveň je (v ČR a SR) stále jediný profesionál, akreditovaný pro vedení kurzů, seminářů a profesionálního vzdělávání v oboru Human designu.

Vystoupení v pořadu Show Jana Krause (18.3. 2011)

Pro přehrání záznamu klikněte na obrázek

Můj příběh

Dovolte, abych se vám představil. Mám v sobě vrozenou touhu nalézt svou vlastní sílu, jít pod povrch, do podstaty věcí, a dosáhnout stavu vnitřní svobody. Na tuto touhu jsem se poprvé přímo napojil, když jsem ve 14 letech poprvé četl o energii, meditaci a východní filozofii. Jasně jsem si uvědomoval, že mi něco podstatného v životě chybí a začal jsem zkoumat, co mi brání být sám sebou. Po letech ochutnávání různých technik, postupů a cest jsem na své hledání objevil odpověď. Ne proto, že bych se k něčemu dopátral - sám jsem byl schopen rozpoznat pouze to, co tou odpovědí není. Měl jsem však to "štěstí", že jsem poznal Human design. Byla to a stále je inspirativní a vzrušující cesta. 

Dodnes si pamatuji nadšení, které jsem cítil, když jsem coby čtrnáctiletý otevřel Oshovu knihu meditačních technik a poprvé v životě četl o meditaci, o energii a filosofii východu. Tato fascinace mi zůstala a pomalu se proměnila v hledání praktických způsobů naplnění mé touhy po sebepoznání. Brzy jsem pochopil, že čtení knih mě nezmění a ani meditace mě příliš neoslovila. Protože jsem však nevěděl, co dělat pro svůj posun vpřed, nic konkrétního jsem nedělal. Vystudoval jsem gymnázium, nástavbovou obchodní školu a začal pracovat v marketingu a později v PR (vztazích s veřejností) a produkci.

První důležitá proměna mě potkala nečekaně díky cvičení Tai-chi, kterému se věnuji od svých 24 let. Asi po roce cvičení jsem si začal uvědomovat, že jsem se zpomalil a zklidnil, že jsem citlivější k sobě i k lidem kolem mě. Byla to pozvolná a nenápadná, ale o to silnější změna.

Nic zásadního se však v mém životě nedělo a já nebyl ve svých 26 letech o moc dál, než když jsem o 12 let předtím četl Oshovy knihy a tak jasně cítil volání v mé duši. Stále stejně jsem si uvědomoval, že mi něco podstatného uniká. Shodou okolností jsem si vydělal dost peněz a naopak neměl žádné závazky, osobní ani pracovní. Vůbec jsem nevěděl co se sebou a téměř ztratil na všechno chuť. Bez jakéhokoliv očekávání jsem se vydal do Indie (především proto, že tam je levně), kde jsem plánoval cestovat, číst si a cvičit Tai-chi. Po pár týdnech mě však kamarád seznámil s ojedinělým způsobem meditace, odlišným od všeho, co jsem kdy o meditaci četl či znal z dřívějška. S každou další meditací jsem měl větší chuť pokračovat a následující 3 roky jsem se této praxi oddal naplno. Byla to odpověď na mé prosby a mnohem víc. Poprvé jsem se dotkl své podstaty. Přesto však můj “vnitřní stav“, to, jak jsem zažíval sebe sama uvnitř, zůstával v  bolestivém rozporu s  tendencemi mé mysli a hlavně vnějšími okolnostmi mého života. Pocit toho, že mi něco chybí, tedy i nadále zůstával.

Po čase jsem pochopil, že abych mohl pokračovat na cestě do svého středu, potřebuji se vzdát zaměření na to vnitřní a věnovat se více vnějším okolnostem každodenního života. Přinést do svého života více harmonie, být spokojenější s tím, jak žiju, jak si vydělávám, s lidmi kolem mě a především sám se sebou. Ale jak na to? Tou dobou jsem již poznal dost procesů a technik (NLP, konstelace, reiki, Cesta s Brandon Bays atd.), které mi sice všechny něco daly a v lecčems pomohly, ale jasně jsem cítil/věděl, že nic z toho pro mě není tou pravou cestou k vnitřní proměně, k tomu, co jsem hledal. 

Přál jsem si najít něco, co mi pomůže na každodenní, materiální rovině, žít spokojený život. A pak, o pár let později, jsem potkal Human design. Ve chvíli kdy jsem uviděl svoji mapu mě Human design začal okamžitě zajímat. Seznámení s mým designem mi dalo mnoho vhledů o tom, kdo jsem a jak funguje má mysl. Jeho uplatnění mi pomáhá být nohama pevně na zemi a rozumět sám sobě. Můj život je díky němu kvalitnější a harmoničtější. Nyní mám praktický nástroj, který mi pomáhá vyznat se lépe sám v sobě, být více citlivější k projevům své energie a následovat ji v rozhodování o malých i velkých věcech.

Po nějakém čase mě nespokojenost se svým životem a se sebou samým začala (zvolna) opouštět a já jsem s překvapením cítil, že všechno je tak, jak má, že můj život je OK, že v tuto chvíli nemusím nic měnit ani vylepšovat a že jsem spokojený s tím, co je, a sám se sebou. To je něco, co jsem dřív nikdy necítil. Human design mi také velmi pomáhá v osobních i pracovních vztazích. To, že poslouchám svoji intuici a své tělo, mi pomáhá být více sám sebou, ve své síle a bez obav z toho, co přijde. Vím už, kterým směrem jít, a hlavně že nemusím nic dalšího hledat. Vše, co potřebuji, mám v každém okamžiku přímo před sebou a záleží jen na tom, jak na to budu reagovat.

Protože jsem chtěl prostřednictvím Human designu porozumět sobě co nejlépe, ihned jsem jej začal studovat po internetu. Po několika měsících jsem se rozhodl věnovat profesionálně...

Děkuji za vaši pozornost a těším se naviděnou 🙂
Jakub Střítezský